Mapa návštěv

 
 

Články

Pozdní léto na rybníku

Share

Při vycházce do přírody koncem srpna si vnímavý pozorovatel jistě všimne, že vše tak nějak utichlo. Každodenní ptačí zpěv ustal už dávno - někdy v průběhu července, neslyšíme ani štěbetání ptačích mláďat dožadující se potravy, kterou jejich rodiče pilně shání, skoro by se dalo říci - taková okurková sezóna. V tomto období se od nás již některé druhy ptáků začínají přesunovat směrem k jejich zimovištím a tak na přelomu srpna a září se již až na vyjímky nesetkáme s rorýsy, žlůvami, mizí ťuhýci, sedmihlásci a mnoho dalších se k nim přidá během září.

Většina drobných ptáků se z krajiny vytratí tak nenápadně, že si ani nějakého nápadného tahu nevšimneme, zkrátka při další vycházce zjistíme, že už tu vlastně nejsou a na další setkání si musíme počkat až do příštího jara.

Neznamená to však, že bychom se v tomto oddobí nemohli setkat s mnohými zajímavými druhy. Zvláště v okolí vod je na vhodných lokalitách poměrně živo. Na hladinách rybníků vidíme hejna kachen různých druhů, lovící potápky roháče a potápky malé, v hustém rákosovém porostu lze spatřit rákosníky, strnady rákosní, moudivláčky. Pokud je hladina rybníka snížena a obnaží se část jeho bahnitého dna, pak tyto místa s oblibou vyhledávají při sběru potravy různé druhy bahňáků a na vzniklých mělčinách loví volavky rybky. Pro možnost zde pozorovat i fotografovat ptačí druhy, s kterými se ve zbývající části roku jen stěží setkáme bývá toto prostředí fotografy s oblibou vyhledáváno. Také já obvykle najezdím koncem léta desítky kilometrů kolem svého bydliště, abych našel to správné místo kam zalehnout pod maskovací síť a pokusil se o nějaký ten fotoúlovek. Letošní léto, ač jsem objezdil asi 15 mých oblíbených rybníků, tak na ten "správný" jsem narazil až nakonec a byl vlastně úplně nejblíž od domova.

Hned při první krátké obhlídce jsem zde zaznamenal přítomnost asi osmi volavek popelavých, volavku bílou - což na zdejší podhorské poměry je spíše vzácnost, minimálně dva čápy černé, bekasínu a asi čtyři vodouše kropenaté. A bylo rozhodnuto. Najít místo kde přesně se ještě za tmy zamaskovat a naplánovat, které dopoledne si udělat na fotografování čas. Bylo jasné, že dlouho čekat nevydržím a také hrozilo, že třeba již za týden se podmínky na lokalitě změní tak, že ptáci odtamtud zmizí. Takže za dva dny - v práci náhradní volno a před pátou hodinou při začínajícím rozbřesku již stavím nízkou konstrukci z hliníkových trubek na dně z poloviny vypuštěného rybníka. Stačí napnout maskovací síť, navrch pro jistotu pohodit trochu natrhaného rákosu a zalézt do takto vytvořeného stanu. Schválně jsem vybral místo, kde je na bahně i vrstva štěrku, takže se terén ani neboří a ležení na pěnové podložce je vcelku pohodlné. Při čekání na východ slunce si tak člověk může i trochu zdřimnout. Brzy se však začínají ozývat chraplavé hlasy nalétávajících volavek a představení začíná. Nejsilnějším zážitkem dne byla lovící volavka popelavá, která byla chvílemi tak blízko, že se ani nevešla do záběru. Po dvou týdnech byla na rybníku snížena hladina ještě o dalších asi 50 cm a tak jsem na obnažené bahno zalehl znovu. To jsem se zase těšil z přítomnosti rodinky čápů černých. Výběr z toho co se mi podařilo zaznamenat na paměťovou kartu fotoaparátu máte možnost zhlédnout na následujících fotografiích.

 

Vodouš kropenatý pilně sháněl potravu v mělké vodě :

 

 

 

 

 

 

 

Pozorování lovící volavky popelavé bylo silným zážitkem :

 

 

 

 

 

 

 

Konipas horský si zvědavě prohlížel objektiv ze vzdálenosti pěti centimetrů:

 

 

 

 

Přilétla i celá rodinka čápů černých :

 

 

 

 

 

 

 

Bekasíny otavní se zdržovaly ve větší vzdálenosti, takže bylo možno pořídit jen skupinkové foto :

 

 

 

V bahně hledaly potravu také mladé lysky černé :

 

 

 

 

V podhůří Orlických hor je volavka bílá spíše raritou :

 

 

 

 

 

Na poměrně malé lokalitě s potravní nabídkou dochází občas k výměně názorů :

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Free Web Hosting

Seznam galerií

 TOPlist

 Fatbirder's Top 1000 Birding Websites