Nové foto


Pěnice vousatá 1
Cetie jižní 2
Cetie jižní 1
Sedmihlásek šedý 2
Sedmihlásek šedý 1
Plameňák růžový 1
Vrána šedá 4
Chocholouš obecný 1
Ťuhýk obecný 14
Pěnice vlašská 5
Rehek zahradní 12
Rehek zahradní 11
Rákosník zpěvný 8

 

Mapa návštěv

 
 

Náhodná fotografie



Nové video

 

S fotovorem u rybníka

Share

Při pohledu do kalendáře zjišťuji, že je konec června, hnízdní sezóna tedy téměř u konce a já musím konstatovat, že letošní jaro jsem se k fotografování mockrát nedostal. Různé povinosti, ale i jiné zájmy způsobily, že za poslední tři měsíce jsem uskutečnil pouze asi pět fotografických půldenních výletů a jen pár kontrol oblíbených lokalit. Hodně dlouho, vlastně od loňska, jsem se chystal použít před pár lety vyrobený fotovor.

Je to zajímavé zařízení, ať už je vyrobeno z nafouknuté duše, sestaveno z novodurových trubek, nebo slepeno z polysterénových desek. V každém případě poskytuje fotografovi i pozorovateli nevšední pohled na vodní hladinu s plujícími ptáky směrem od hladiny ke břehu. Při běžném pozorování je to právě naopak. O vlastní konstrukci voru jsem již psal dříve, ale původní web mi zkolaboval, tak alespoň jen stručně připomenu s několika obrázky.

 

Vyrobeno z polysterénových desek 1 x 1 m o síle 10 cm, 2 vrstvy slepeny k sobě, natřeno vodou ředitelnou barvou, několikrát přelakováno lodním lakem. Konstrukce pro maskování - polyetylenová hadice na vodu ukotvená v zalepených vodovodních spojkách. Maskování ušito na míru z nepromokavé látky maskáčového vzoru, vzadu zavírání na zip.

 

Původně stativová hlava připevněná na pásku hliníkového plechu. Tímto se fotoaparát dostává asi 35 cm nad hladinu, což je dle mého vkusu příliš mnoho. Takto fotografovaná potápka malá ze vzdálenosti cca 6 metrů pak vypadá, že je snímána někde shora ze břehu. Proto jsem před dvěma lety plech z hlavou vykuchal a na spodní desku přilepil silikonem jiný hliníkový plech a povrch potáhl neoprenem (kvůli neklouzavosti povrchu) co mi zbyl ze starých broďáků. Na něj jen položím fotoaparát s úhlovým hledáčkem a tak spodní okraj objektivu je pouze 8 - 10 cm nad hladinou. Samozřejmě je potřeba dát pozor na vlnky při větším větru, ale to už je riziko podnikání. Několikrát jsem už měl při protivětru pěkně postříkaný objektiv, na kvalitu fotek to má pramalý vliv a záběry za to rozhodně stojí.

 

Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) houpající se ve vlnkách.

 

Dost už bylo minulosti, pojďme k současnému příběhu a k novým fotografiím. Onu červnovou něděli jsem si poněkud přivstal, někdo by spíše řekl, že jsem blázen co vstává uprostřed noci, ale při nejdelších dnech roku to vychází takto: 3,00 - budíček, někdy jsem už vzhůru jak nemohu dospat. Při vstávání do práce ve 4,45 se mi to nestává - kdoví proč? 3,30 - odjezd, 4,10 - příjezd na místo činu, převléct do prsaček, domaskovat vor, vrátit se do auta pro nějakou věc co jsem zapoměl a v cca 4,40 mizím v útrobách voru a přesunuji se k místu, které jsem si vytipoval jako nejvhodnější k fotografování abych za hodinu či dvě zjistil, že to je úpně jinak a taky možná, že ten den nic nevyfotím.

 

 

 

V tu dobu se již rozednilo, ale hladinu rybníka pokrývá hustý závoj mlhy. Užívám si tuto fascinující a trochu tajemnou atmosféru před východem slunce a hned po pár minutách vidím před sebou na hladině nějaký stín či obrys. Při pohledu do hledáčku mám příležitost sledovat potápku roháče při jeho prvním dnešním lovu. Občas mizí pod hladinou a v té mlze jen ztěží najdu místo kde se opět vynořil. Závěrka fotoaparátu párkrát cvakla, až teď koukám že to bylo už ve 4,49, patrně mé nejčasnější focení vůbec. Za měsíc v tuto dobu bude ještě téměř tma. Má to jednu výhodu - vstávání bude o chlup pozdnější. 

 

Schován závojem mlhy jsem se sunul rybníkem k nejvzdálenějšímu místu, které jsem hodlal navštívit a až se zlepší světelné podmínky tak budu moci pomalinku se vracet zpět. Cestou jsem potkal tuhle mladou lyku černou.

 

Když mlha ustoupila, tak k mému úžasu i trochu zklamání zjišťuji, že široko daleko nejsou k vidění na hladině žádní vodní ptáci. V celé příbřežní části rybníka o délce asi 200 metrů jsem zahlédl jen dvě lysky černé a v dálce několik kachen divokých. Kam se vytratili všechny potápky malé, labutě, poláci..., kteří se zde jindy vyskytují, to mi je tedy záhadou. Už jsem se začal smiřovat s tím, že jediným dnešním ĺovkem bude jen pár záběrů jedné mladé lysky, když v tom se proti mně začala přibližovat jedna potápka roháč. Zastavil jsem pohyb voru a čekal. Roháč si bedlivě prohlížel tu divnou plovoucí věc, která tu předtím nebyla.

 

Na okamžik se dostal tak blízko, že se celý ani nevešel do záběru - chvíle na portrét.

 

Asi zjistil, že žádné nebezpečí nehrozí a tak se najednou odněkud vynořila hned celá rodinka - 2 dospělí a 3 mladí ptáci s jejich typickým pruhováním na hlavě a krku.

 

Další obrázky bez komenáře :

 

 

 

 

 

 

Rodiče krmí mláďata malými rybkami po dobu několika týdnů. Na sérii posledních záběrů jsem se snažil předávání rybky mláděti zdokumentovat :

 

 

 

 

 

Nezbývá než konstatovat, že výprava s fotovorem se nakonec vydařila. Velký počet ptáků ani druhů jsem nepotkal, ale zato jsem měl možnost poprvé takto z blízka pozorovat i fotografovat rodinku potápek roháčů a zážitek to opravdu byl.

 

 

 

 

 



Free Web Hosting

Seznam galerií

 TOPlist

 Fatbirder's Top 1000 Birding Websites